fotogalerie

Historie

Obecní či městské policie patří k institucím, které nejsou z pohledu historického vývoje v českých zemích žádnou novinkou. V krátkém náhledu do historie obecního bezpečnostního sboru působícího na území města Zlína, se Vám pokusíme jednotlivé momenty alespoň nastínit.

Období Československé republiky

V období samostatné republiky zažilo město Zlín dynamický růst, přičemž městská správa kladla velký důraz na udržení pořádku ve městě. Počet obecních strážníků proto neustále vzrůstal. Roku 1929 byl zřízen Policejní úřad města Zlína (dále jen PÚMZ) v jehož čele stál policejní komisař, volený z členů městského zastupitelstva. Působil rovněž jako instruktor městské policie, nazvané od roku 1929: Bezpečnostní stráž města Zlína.

K snadnějšímu zvládnutí agendy byly koncem roku 1933 zřízeny se souhlasem obecních rad expositury Bezpečnostní stráže města Zlína v různých místních částech i okolních obcích, kde byla zavedena hlídková služba. V roce 1931 bylo také zřízeno pátrací oddělení, které vedlo evidence všech hledaných osob pro trestné činy z celé ČSR i ze zahraničí a 1.1.1934 byla při tomto oddělení zřízena i hnanecká stanice. Roku 1932 byl při PÚMZ ustaven úřad potravního i zdravotního kontrolora a roku 1934 pak vzniklo civilní oddělení (detektivové: 1 inspektor a 4 agenti). V roce 1937 byl zřízen oddíl dopravních strážníků. Koncem 30-tých let byly ke zlepšení práce PÚMZ zřízeny dva revíry bezpečnostní stráže. PÚMZ spolupracoval na velmi dobré úrovni s četnickými stanicemi v širokém okolí.

Období 2. republiky a německé okupace

Okresní město Zlín bylo v letech 1939 – 1945 sídlem říšských úřadů politických, policejních i celních. Okupační správa pronikala téměř do všech institucí, přičemž české úřady měly ráz pouze autonomní. Okupační správa tak převzala veškeré důležité agendy včetně četnictva; nad ostatní agendou pak vykonávala dohled.

Roku 1942 byl PÚMZ přeměněn ve velitelství uniformované obecní výkonné policie a byl vymezen okruh působnosti obecní uniformované a neuniformované policie.

Období po roce 1945

Po osvobození Zlína Rudou armádou dne 2. května 1945 byl ve Zlíně dne 12.5.1945 ustanoven Městský národní výbor (dále jen MNV). Věci příslušné podle právního řádu do kompetence MNV byly projednávány v 10-ti komisích, mezi něž patřila i komise bezpečnostní, jejímž výkonným orgánem byla Národní bezpečnostní stráž (dále jen NBS), ustavená 16.5.1945. Bezprostředně po osvobození Zlína vykonávala bezpečnostní službu ve městě Bezpečnostní stráž u zlínské skupiny partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Ke dni 23.5.1945 pak byli k NBS přijati výpomocní členové z řad partyzánů a z těchto následně vytvořen strážní oddíl. Dnem 30.6.1945 byly všechny uniformované bezpečnostní složky (tedy i bývalá městská policie, nyní obecní NBS) přiděleny ke Sboru národní bezpečnosti (dále jen SNB), s nímž po provedené očistě splynuly. Místní velitelství SNB Zlín převzalo organizační strukturu bývalé Bezpečnostní stráže města Zlína se všemi revíry i expositurami a bylo podřízeno MNV, který nesl veškeré náklady na chod této složky.

Vydáním zákona č. 149/1947 Sb. o národní bezpečnosti ze dne 11.7.1947 byl dán zákonný podklad přeměny SNB v orgán státní správy. Místní velitelství SNB ve Zlíně bylo převzato státem během září 1947. Městu tak bylo napříště odňato právo zřizovat a udržovat bezpečnostní sbory pro své všeobecné úkoly národní bezpečnosti.

Novodobá podoba městské policie po roce 1989

Celospolečenské změny politického zřízení a demokratizace po listopadových událostech roku 1989 se musely nutně promítnout i do práce bezpečnostních složek. Sbor národní bezpečnosti se transformoval zákonem č. 283/1991 Sb. v Policii České republiky (dále jen Policie ČR) a zejména v počátku 90-tých let se potýkal s problémy, které výrazně zhoršovaly bezpečnostní situaci nejen ve městě Zlíně, ale prakticky na území celého státu.

V prvním pololetí roku 1991 Úřad města Zlína konstatoval, že zde není instituce, která by byla schopna kontrolovat a zajišťovat dodržování místních záležitostí veřejného pořádku. Proto byla dne 1.6.1991 rozhodnutím Úřadu města Zlína zřízena Městská pořádková služba (dále jen MPS).

Dne 6.12.1991 byl Českou národní radou schválen zákon č. 553/1991 Sb. – o obecní policii, na jehož legislativním základě pak zastupitelstvo města Zlína schválilo obecně závaznou vyhlášku o zřízení Městské policie Zlín (dále MP Zlín), která pak byla ustavena dnem 1.6.1992. Již v průběhu tohoto roku došlo ke vzniku první specializace uvnitř MP Zlín a nově vzniklé oddělení Ochrany objektů a majetku se zabývá převážně zásahy při narušení objektů připojených na pult centrální ochrany (PCO). Jen v roce 1993 dosáhl celkový počet zákroků MP Zlín počtu 1.577.

V průběhu roku 1995 byla provedena reorganizace výkonu služby, kdy došlo ke vzniku okrskového pracoviště ve Malenovicích, v roce následujícím pak vzniklo další pracoviště územní hlídkové služby v největším obytném souboru střední Moravy – sídlišti Jižní Svahy, kde je pak od roku 1999 zaveden nepřetržitý režim výkonu služby.

V roce 1997 se MP Zlín podílela významnou měrou na zajišťování úloh dle povodňového plánu při katastrofálních povodních v měsíci červenci, které postihly území celé Moravy. V rámci začlenění do Integrovaného záchranného systému (dále IZS) MP Zlín dokázala, že je schopna plnit i nejnáročnější úkoly v podmínkách mimořádných situací.

V roce 2000 bylo zřízeno pracoviště územní hlídkové služby v Želechovicích a byla vybudována první etapa Městského kamerového dohlížecího systému (MKDS), který se svojí technickou úrovní zařadil k nejvyspělejším ve světě. MP Zlín se rovněž začala významnou měrou podílet na prevenci kriminality.

Rok 2002 byl pro území České republiky opět rokem kritickým po stránce živelných pohrom. Ničivé povodně však nyní zasáhly oproti povodním v roce 1997 převážně území Čech. MP Zlín nabídla svoji pomoc postiženým oblastem a zlínští strážníci tak pomáhali zachraňovat lidské zdraví, životy, ale i majetek v Praze, Ústí nad Labem, Neratovicích a mnoha dalších místech republiky.

Prvního ledna 2003 vstoupila v platnost dosud nejrozsáhlejší novela zákona o obecní policii, která alespoň částečně reagovala na morálně ale mnohdy i legislativně překonaný stav původního znění tohoto zákona. Dále byla zpracována komplexní projektová dokumentace k rekonstrukci a přístavbě budovy MP Zlín na ulici Santražiny, která pak proběhla v roce následujícím.

Poslední roky činnosti MP Zlín jsou ve znamení technického rozvoje, kdy jsou využívány vyspělé datové technologie pro přímou podporu výkonu služby. Ve své době za jedinečný a dnes už poměrně běžný, lze označit Dopravně bezpečnostní kamerový informační systém, který dokáže bez zásahu lidské ruky monitorovat dodržování nejvyšší povolené rychlosti, a který byl poprvé uveden do provozu právě ve Zlíně.

Nové vedení MP Zlín však také klade značný důraz nejen na oblast techniky a technické podpory, ale především na organizaci přímého výkonu služby a s tímto související potenciál samotných strážníků. Cílem je vytvořit Městskou policii Zlín jako moderní demokratický bezpečnostní sbor, který své poslání bude chápat jako službu občanské veřejnosti při zajištění pořádku, klidu a bezpečí.